Ostrov Kréta - Levka Ori (Bílé Hory)

Tak tedy co si tak asi beru na dvou(tří)týdenní krétký pobyt v období zhruba červen až září (včetně), do kterého jsou zahrnuty tak 1 – 2 tří nebo i čtyřdenní horské túry (už jsem v horách byl i 5 dní, ale to bylo moc, musí se tahat sebou moc jídla a zpočátku je bágl hodně těžký):

(Ještě ale poznámku: v poslední době jsem se tam naučil jezdit taky i dříve, tak duben až počátek června, a to je s vybavením trochu jinak. Jednak je tam větší zima, nad 1700 m i k nule, takže úměrně tomu se musí "přitlačit" buď s oblečením nebo s teplejším spacákem, a rozhodně je nutný stan. Pak ještě nějaké nepromo - hlavně bundu, ale i kalhoty se vyplatí; počasí tam totiž bývá v tu dobu ještě neustálené a docela často zaprší, někdy i po značnou část dne či noci. Jinak ale to vybavení, o kterém níže píšu, tak nějak sedí.)

SPANÍ: V tomhle období tam člověk vystačí jen s lehkým letním spacákem (podobné typy bývají také označovány jako „cyklo“), který má „komfort“ tak mezi +5 - +10° C. Takové spacáky dělá spousta výrobců, mívají tak od 0,8 do 1,0 kg. Poslední dobou využívám "letní" péřový spacák (Koteka II, Sir Joseph) a k tomu vložku (zhruba uprostřed mezi nejtenčí a nejsilnější) - tahle kombinace má tu výhodu, že je to jednak lehké (obojí tak pod 800 g) a navíc to můžu různě kombinovat - nahoře na horách ve spacáku a ve vložce, dole u moře jen ve vložce.) Je pravda, že u vody anebo i ve vnitrozemí, a to i poměrně vysoko (na naše poměry) – třeba i v 700-800 m – se člověk obejde v noci i bez spacáku, stačila by jen nějaká deka, ale na horách je to jiné. Třeba na mém oblíbeném spacím místě pod chatou Katsiveli v nmv. kolem 1900 m je prostě v noci chladno, kór třeba v květnu, kdy tam mohou být ještě zbytky sněhu. Tam se k tomu teplotnímu nepohodlí přidává ještě i častý vítr…Tak si myslím, že ta kombinace v podobě lehkého péřového spacáku a vložky, je celkem únosná. Moc to neváží a hlavně – člověk to může jak na horách, tak i na pobřeží využít tak zhruba od půlky dubna do října.

Ke spaní se taky váže karimatka. Tu bych rozhodně doporučoval, na horách se spí občas i na mírně kamenitém, či jinak nerovném  podkladě, tam se dost hodí. Samozřejmě asi nejlepší je samonafukovací „termarestka“, hlavně co se týče poměru váha+objem/vlastnosti. Ale je taky tomu úměrně drahá, a když by se nějaký typ díky tomu, že je už dlouho v prodeji, mohl dostat do nějaké levnější kategorie, tak výrobce hned vymyslí nějaký typ nový, samozřejmě "mnohem" lepší – a díky tomu také dražší; však to všichni známe. O cenách nemá cenu mluvit, neustále se mění, a hlavně zvyšují. Původně jsem myslel, že na Krétu stačí ta nejtenčí – 2,5 cm, protože tam není nutná zvýšená tepelná izolace od podkladu, kterou už zaručuje třeba tloušťka 3,8 cm a více. Ale jednou jsem odstal kk nějakému výročí tu silnější, 3,8 cm, a už bych neměnil; na kamení se spí jak v pokojíčku. No, ono se po pravdě řečeno i s obyčejnou klasickou nenafukovaní karimatkou za necelé dvě stovky taky naprosto v pohodě vystačí, ale zdá se mi trochu neskladná hlavně na transport letadlem, ale s ní se na kamení na horách moc člověk nevyspí. Před trekem v 2007 jsem pojal ideu, že si vezmu i alumatku za pár korun, kterou budu dávat ještě pod karimatku, tehdy tu 2,5 cm, a nepochybil jsem, ale na tu 3,8 cm to nemá.  Na Krétě je ještě jeden „krizový“ moment, který jsem zatím nezmínil. Snad všechno, co tam roste – a pro hory to platí dvojnásobně – má trny, bodlinky, háčky a jiné, podobné, a mnohé kratochvíle způsobující, zařízení. Je to samozřejmě trochu nadsázka, ale zase ne tak moc velká. Právě na těch pro spaní nejvhodnějších místech na horách rostou různé bodláky a pupavy, keříky dřišťálů a jehlic, kručinek a hlavně čilimek, které jsou snad ze všech nejhorší, a všechny tyhle rostliny mají trny a různé pichláky. A píchnout na tom drahou termarestku hned na začátku dovolené by byl opravdu pech!!! Proto se naskýtá i otázka, zda sebou nevzít taky lepící soupravu…Už jsem jednou píchl a lepidlo jsem neměl, a i když to byla dirka malinká a chvíli to vydrželo, tak jsem kór na horách na kamení každou noc tak dvakrát dofukoval. Nic moc.

STAN: To je taky otázka… Já ho sebou beru. Když vyrazím sám, beru pochopitelně jednomužný. Napřed to byl od výrobce Jurek, váha tak do 2 kg, dost dobrý – osvědčil se mi, ale měl své nedokonalosti – hlavně není samonosný, a tam, kde nelze zabodnout kolíky, se ten stan holt postavit nedá, leda si trochu nouzově vypomoct velkými kameny, ale to mívá své riziko. Asi nejlehčí jednomužný a pro krétské účely také dostatečný je u nás k sehnání třeba MSR Hubba HP (asi 1,6 kg) – ten má "úžasný" design, tropiko lze používat i samostatně jako přístřešek s footprintem (tedy doplňkovou druhou podlážkou), který je možné dokoupit, ale láce stanu a footprintu je to slušná - já ho pořídil za asi 7 tis. ale jednak to bylo už "dávno" a ceny neustále stoupají, a potom tenhle typ se už neprodává (bohužel!! díky materiálu je to vlastně třísezónní stan); a následný typ MSR NK je už výrazně dražší. Když je možnost se o stan podělit, bere se pochopitelně větší, ale není nutný nějaký speciál na VHT (váha stanu zase tak do 2 kg na osobu maximálně, když méně, je to výhoda; dokonce ani dvouplášťový, tzn. s tropikem, není nutný na krétské pobřežní podmínky!!). Někdo bere jen žďárák, někdo jezdí jen se spacákem….a taky to jde…. Stan beru proto, že když na horách v noci fouká, tak může být opravdu chladno – vítr pocit chladu zvyšuje, a navíc na oblíbených  a vhodných místech, kde se dá spát – jsou to většinou plochá místa, na mapě označovaná jako „deprese“ – bývá hodně jemný píseček, který dokáže všudypřítomný vítr nafoukat hnedle všude; pak to skřípe i mezi zubama při jídle. Stan tomu pochopitelně dost zabrání, i když taky ne úplně všemu, samozřejmě. Dole jsem ocenil stan zase v situacích, kdy večer začíná poletovat nějaký hmyz. Občas tam lítá něco, co piští hodně vysokým hláskem, asi jako vykleštěný komár, a on to nějaký druh komára taky je. A na Krétě by (údajně) mohli komáři přenášet i malárii. A taky se tam dá setkat s denními i nočními mravenci!! Opravdu!! Denní jsou hrozně prťaví, zdají se neškodní, ale když si je člověk zanese na noc do spacáku, tak se ráno probudí dobře poštípaný!! A noční? Mám jedno oblíbené místo u osady Loutro, je to ukryté za zídkou nějaké zahrady, rovné, vyhřáté sluncem (až moc) a přes den tam není ani mravenčí noha. Ale jak se smrkne, tak vylezou a jsou jich stovky!! To je pak stan přímo životní nutností!! Naposledy se mi postarali, kluci jedni čiperní, o umytí ešusu po hrachové polívce…

V roce 2009 jsem se pokusil o změnu, vyvolanou snahou o změnšení nákladu v báglu vzhledem k tomu, že jsem vyrazil se zrcadlovkou + dalším objektivem místo kompaktu. Rozdíl ve váze byl asi 2 kg, a tak jsem místo stanu (Jurek) vyrazil jen s plachtou (Hannah), co se napíná na trekové hole. Nedoporučuju, protože plachtu nejde v jednom člověku a ve větru téměř nainstalovat a pořádmě vypnout, a při sebemenším větříku dělá dost rachot; v tom se moc spát nedá. Ale měl jsem sebou taky i moskytiéru, a tu naopak celkem doporučuju, zvláště do pobřežních oblastí, když by člověk nebral stan.

OBLEČENÍ: Opět hodně individuální, takže jen to, s čím vystačím já na 14-21 dní. Do letadla beru (většinou) dlouhé hodně tenké kalhoty (a někdy i 3/4), triko a mikrofleece košili, někdy (podle aktuálního počasí) i pertexovou šusťákovou bundu. Pohory: podle toho – po prochozených trasách se to dá zvládnout i v dobrých "botaskách", eventuálně nízkých trekových botkách, ale pokud by člověk hodlal jít do kopců cesta necesta, tak dobrá kožená bota do toho obtížného terénu je téměř nutností. Pravda, boty můžou být i bez GTX – tam se větší déšť mezi zhruba červnem a koncem září očekávat nedá. Nějaká pohlavní pokrývka určitě, výhoda je klobouk, protože má krempu a chrání i špičky uší. To kšiltovka neudělá. Kréta je o hodně velký kus na jihu, a taky navíc ve výšce třeba 1500-2000 m je UV záření o úplně něčem jiném, než doma. Na to bacha. Na chození beru pak tak 2-3 trika (i bez rukávů, většinou Moira) + jedny šortky, ale to je silně indoviduální. A k tomu jedny hodně tenké kraťasy s nóbl trikem do civilizace (to většinou bývá i  do letadla pod košili), protože to funkční umělohmotné prádlo dost smrdí hned po jednom dvou celodenních nošení; na horách to nevadí, ale mezi lidi se snažím to nebrat. Většinou počítám s možností praní (umývadlo v hospodě na WC, v Sougii nebo Agia Roumeli zase sprchy na pláži; prací pasta Tramin v tubě, anebo nějaký prací gel v malé plastové nádobce to jistí, člověk pak může vzít o trochu méně oblečení). Ponožky celkem tak troje, i nějaké tenčí, zase počítám s praním. Určitě sandály, nebo nějaké podobnou lehkou obuv!!! Kór když člověk jede v pohorách, tak si nohy potřebují večer u stanu odpočinout a většinou se tam kolem nedá bosky moc chodit. Plavky neberu, když by došlo na koupel někde, kde to bez nich nejde (městská pláž), dají se využít šortky do hor. Jinak v Agia Roumeli, Sougii, Loutru a i mezi nimi, tam všude se dají najít místa, kde to jde bez nich.

VAŘENÍ +JÍDLO: Každopádně vařič, oheň rozhodně ne!! Všude je v létě hodně sucho a po uschlých rostlinách a drobných keřících by plameny přímo letěly!! Dříví na "pořádný" oheň na horách stejně moc není. Snad tu a tam jen nějaké větvičky od zmíněných keříků, ale na pobřeží bývá něco naplaveného, jako je to u Agia Roumeli, a tam by si jeden mohl přímo na břehu mezi oblázky nějaký táborák z toho udělat. U kamenných přístřešků mitatos jsou i ohniště, tak tam snad by šlo rozdělat oheň a uhlídat ho, ale většinou tam zase bývá dříví vysbírané široko daleko. Bomby k vařiči: byly doby, kdy jsem musel sebou tahat těžký vařič na napichovací bomby, ale postupně i na Krétu zavítala outdoorová civilizace v podobě většího výběru jejich různých typů, a už taky i velikostí. Velké bomby se dají sehnat většinou jen ve velkých sámoškách, a to jak napichovací, tak i s bajonetem Campingaz a i šroubovací. Malé jen napichovací anebo ty s bajonetem, ale už se tam objevily i malé šroubovací. V malých sámoškách, pokud nějaké bomby mají, tak většinou jen napichovací, ale postupně i do nich pronikají i jiné typy. Mám takovou redukci, takže i když mám lehounký vařič na šroubovací bombu, tak díky ní můžu použít i bomby s bajonetem. Na cestu do hor si připravuju někdy svoje müsli (oves. vločky, strouhaný kokos, olej, kondenzované slazené mléko, různé ořechy a semena a sušené ovoce), dávám to do petlahví od jogurtového nápoje (mají široké hrdlo) a dvě mně vystačí. K tomu jsem zpočátku vozil nějaké čínské polívky + hrnkové (to jsem tam moc v obchodech neviděl), 1 cibuli a 1 česnek do začátku spolu s nějakým baleným sýrem, třeba eidamem, a odolným salámem, plus "knedkebrot", paprika, sušenky… Ale jak se zlepšil výběr mrazově sušených jídel v obalu, ve kterém se jídlo i připraví (tzn. naleje se tam jen horká voda), tak jako část stravy beru tohle. Někdy mě napadne, a od jara si suším nějaký salám (tak max. do půl kila). Ostatek (chleba, jinou zeleninu, sýr) kupuju podle možností tam. V civilizaci se živím buď gyrosem, no a nebo jdu do putyky. A taky jsem přišel na senzační věc – do hodně malé petlahve tak to 1-1,5 dcl naleju směs olivového oleje a vinného octa a tím si pak dochucuju v ešusu ukuchtěný řecký salát (rajčata, okurka, cibule, česnek, sýr feta, olivy a směs koření) – s tím jejich chlebem to nemá chybu a jedl bych snad to furt!!!

OSTATNÍ: Sluneční brýle zvlášť do hor ano (i když i bez nich to jde), maska + šnorchl na potápění – to asi ne, je to těžké, a pokud by se jeden bez ponorů nedokázal obejít, tak snad jen goggles na plavání (záleží na tom, s jak těžkým báglem se jeden chce tahat) – v moři pod Levka Ori není nijak bohatý podmořský život a nevyplatí se to (na východě – Palaekastro, Itamos - tam je to lepší, tam už je občas i na co se pod vodou koukat). Samozřejmě léky, menší balíček první pomoci (hlavně náplasti), velmi se vyplatí trekkingové hole, já bez nich už nedám ani ránu!!! Nádoba na vaření samozřejmě ano, nechat si nějaké PET lahve, aby bylo do čeho nabírat v horách případnou vodu. Beru filtr na vodu. Zpočátku jsem rozhodně bral mapy, v odkazech zmíněné vydavatelství Anavasi dělá moc dobré (k dostání třeba v Praze v obchodě KIWI, funguje i jejich eshop se zasíláním, cena tak asi 230,- Kč; jestli i v jiných městech ČR, to nevím, nemám přehled), ale jak se pak obejvily mapové aplikace pro mobily (fakt úplně nejlepší je naše Mapy.cz), tak s nimi to jde i bez papírových map (je to i výrazně pohodlnější; jen si člověk sebou pak ale musí brát i nějakou powerbank). GPS beru pro záznam prošlé trasy, kompas – to je hodně individuální, ale s výše zmíněnou mapou a s případnými satelitními snímky z Google Earth to není nezbytně nutné. Foťák ? Kdysi určitě, ale dneska už se fotí téměř výhradně mobily. Jenže já fotím hodně taky kytky a tam je zrcadlovka s třeba makroobjektivem téměř nutností. Mobily ale stejně bere každý už automaticky… Videokamera? Dříve asi jo, ale v poslední době se i kvalitní videa dají dělat mobily, ale – je zase silně individuální, i s ohledem na to, s čím vším se člověk chce tahat…. Určitě čelovku, na tu bych málem zapomněl. No, lžíce, hrnek, nůž (pokud ovšem člověk bágl odevzdá k odbavení, ale pokud ho bere na palubu, tak tam když něco, tak projde jen malinký nožík) ….dál už nevím, jestli si vzpomenu, doplním!! :-)