Ostrov Kréta - Levka Ori (Bílé Hory)

Měli jsme (s kamarádem Hozou, mým dvorním doprovázitelem na Krétě) koupené letenky na 14/03. Docela levně, vyšly na zhruba 4,6 tis. i s báglovným. Vypracoval jsem itinerář pro tohle období (tedy žádné moc hory, mohl by tam být sníh, ale byl tam prostor pro možnost menších změn až podle aktuální situace, jak to přímo na místě uvidíme). Návrat 24/03, takže nic extra dlouhého, 11 dní i s cestou. Vybral jsem pro tuhle dovolenou opakování cesty do rokle Sfakiano z vesnice Imbros. Ale odtud už ne dolů na jih do Sfakie a k moři, ale naopak na sever, nahoru. Chtěl jsem zjistit, jestli se po jedné kalderimi, na kterou se dá narazit v lese kousek nad kostelíkem Agios Pavlos v rokli, dá dojít do bývalé vesnice Kali Lakkoi (tedy - vím, že dá, jen jsem se chtěl podívat, jak ta cesta vypadá, kam vlastně se dojde a tak). Tady bychom se nějak napojili na mnou i kamarádem vícekrát prošlou trasu, kterou já osobně mám sám pro sebe pojmenovanou jako Loraine's trail (podle Loraine Wilson, autorky nejlepšího a jediného knižního průvodce hlavně po horách Levka Ori, se kterou jsem se tady před pár lety potkal). No a po té trase jít až na planinu Anopoli. Tady bychom se pak podle toho, jak to uvidíme se sněhem, mohli pokusit buď vyjít nahoru roklinou Lagou a potom (bez báglů) se vyšplhat na hřeben Kakovoli, anebo se vydat k hornímu přechodu přes rokli Aradhéna a po poměrně nově značené cestě stále nahoru až na místo Krousia. A odtud po jiné, a taky nedlouho značené trase, dolů do vesnice Agios Ioannis. Tady v okolí pak další alternativy - vyhlídka Papakefála, jiná vyhlídka Kako Poros... a potom už návrat přes Sellouda dolů na pobřežní větev E4 a po ní do Sfakie a domů.

Jenže přišel koronáč. Odlet byl v sobotu dopoledne a my se vlastně hnedle na poslední chvíli, ve čtvrtek v poledne, dohodli, že to vzdáme. Situace se furt měnila, nic nebylo jisté a nebyli jsme si taky tak úplně jistí, jak by to pak bylo s návratem, kdybychom nakonec přecejen odlétli – už docházelo v různých státech k různým zákazům... Já se pak ještě večer snažil, jestli by nám nevráliti z ceny letenek aspoň něco (při zrušení letenky mají vrátit alespoň letištní a různé další poplatky). Na webu Aegean Airlines, se kterými jsme, jako už mockrát, letěli, byla uvedená jen jediná možnost, jak let zrušit (nebo třeba i přebukovat), a to telefonicky. Volal jsem na uvedené číslo víckrát a vždycky jsem se jen dozvěděl, že volaný účastník je momentálně nedostupný. Ještě jsem se ale na tom webu začetl do poměrně rozsáhlých podmínek při přebukování nebo zrušení letu za strany cestujícího, a zjistil jsem, že bychom snad měli dokonce za to zrušení letu ještě připlácet!! Teoreticky by nám oběma dohromady totiž měli vrátit něco přes 170 €, ale poplatky, které si společnost nastavila za zrušení letu a pak ještě za administrativu s vrácením peněz, byly dohromady 200 €!!! Sviňáci, takhle krásně obešli nařízení EU o vracení těch letištních, palivových a jiných poplatků, které se vážou k letence!! Tak jsme to vzdali, ať si těch něco přes 300 €, co nás letenky dohromady stály, nabouchaj do uší. Letenka jednoho vyšla i s báglovným něco málo přes 4,6 tis. Kč (tentokrát se mi podařilo sehnat letenky opravdu levné), tak to zas nebyla taková pálka, která by jednoho položila. Ale jaké bylo moje překvapení, když v pátek večer, vlastně v předvečer našeho odletu, mi od AA přišel mail, že se moc a moc omlouvají, ale že let zrušili a že kdybych ho chtěl přebukovat, anebo se rozhodl, že chceme vrátit vstupný, tak že se má napsat na nějakou mailovou adresu, která tam byla uvedená!! Což jsem samozřejmě hned udělal – a nic, žádná odezva. No a mezi tím se situace neustále měnila jak v ČR, tak i v EU a postupně se ukazovalo, jak jsme byli neobyčejně moudří, že jsme to odpískali. Země Schengenu postupně úplně zavíraly nejen vzdušný prostor, ale hranice vůbec, domů směli akorát domácí a cizinci do země (a nejen do Česka, ale taky třeba do Maďarska) ani náhodou... A za téhle situace bychom byli na Krétě. Letecká doprava sice mezi pevninou a řeckými ostrovy asi stále funguje (příspěvek píšu 23/03, večer před naším původním dnem návratu), ale do ČR bychom se teď už nedostali i kdybychom se vydali z Athén pěšky. A pro dva idioty, co odjeli z republiky v době, kdy už to bylo na hraně, by vláda sotva poslala do Řecka bus, o leteckém speciálu ani nemluvě.

No tak sedím doma a píšu tohle, místo abychom si právě na letišti přebalovali bágly na "zítřejší" let domů, popíjeli pivo, dopíjeli poslední zásoby kořalky a pomalu uléhali na nějakou lavici, že tam v hale, jako obvykle, přespíme. Jo, ještě s těmi letenkami – nakonec se v AA rozhodli, že vracet nebudou nic (přišel mi o tom od nich další mail), ale že každému, kdo je patřičným způsobem přes jejich web zkontaktuje (byl tam nějaký link) a pak na nějakém webovém formuláři, co se objeví, vyplní žádost, tak tomu (prý) pošlou po jejím vyřízení (na které si dávají 30 dnů) nějaký voucher v ceně letenky, který může být využit později pro další let. No, to jsem samozřejmě udělal a přišla mi zpátky notifikace, že moje žádost byla přijata k vyřízení, taky mi přidělili nějaké "číslo jednací" s tím, že na vyřízení si dávají těch už zmíněmých 30 dní...a od té doby víc nic. Kamarád provedl to samé a se stejným výsledkem. Zatím. Tak se uvidí, ale moc tomu nevěřím, už jsme se a těmi penězi rozloučili... Původně jsem na Krétu chtěl letět znova jako obvykle, tj.někdy v termínu konec září – říjen (a kamarád možná taky, ale ujasněné to zatím moc neměl), ale pochybuju, že se ta koronovirová lapálie do té doby vyřeší a že se zase bude moct lítat, jako tomu bylo ještě na začátku roku 2020. Tak nevím, kdy ten voucher (pokud ho vůbec dostaneme) použiju. Třeba na něm bude napsané, že má platnost jen do konce tohoto roku, vůbec bych se tomu nedivil.

A mimochodem, i na ten podzim jsem už měl v hlavě úžasný "výlet" - opět do Sfakie a na Anopoli a pak zase, jako už víckrát, roklinou Lagou nahoru a až na Páches, a odtud trek z něj dolů do údolí jižně pod jeho svahy a pak zase nahoru navštívit vrcholy Exo Tourloti (není prakticky vůbec navštěvovaný) a Zaranokefála, a pak po hřebeni nad planinou Anopoli na místo Kriaras zase v té roklině Lagou, čímž by se okruh uzavřel. Ten Exo Tourloti mě přitahuje proto, že je to jeden z posledních kopců Levka Ori nad 2200 m, na který jsem dosud nevylezl (zbývaly by pak odhadem tak asi poslední dva). Jinak na těch nad 2300 m jsem už byl na všech. No, a z Kriaras pak už jen dolů a dolů a dolů až na Anopoli a ještě víc dolů až k rybníku. A tam pak už jen koupačka na jižním pobřeží. Tak jsem zvědavý, jestli na TOHLE vůbec někdy dojde.

Pokračuju v tomhle příspěvku v prosinci 2020. A jak šel čas, tak se staly a ukázaly další věci. Jednak jsme opravdu ty vouchery nakonec dostali!! Měly by platit 18 měsíců, tzn. do zhruba října roku 2021, a lze je využít i po částech. Tak se uvidí. Už jsem se (teď v tom prosinci 2020) koukal na letenky, ale jednak se situace okolo koronáče zase trochu zhoršila a třeba Řecko má aktuálně lockdown v celém státě a ani u nás to není zrovně nejrůžovější, a pak – nabídka letenek není nijak zářná, takže nejspíš bychom eventuálně mohli zkusit prodloužení platnosti voucherů s tím, že bychom se možná na Krétu mohli vydat až v září, říjnu...

Ale pak se stala jedna opravdu smutná věc zemřela ta Loraine (Cow) Wilson, o které se tu na tomhle webu několikrát zmiňuju, autorka jediného knižního průvodce po horách Kréty, hlavně po Levka Ori a okolí. Hodně jsme si psali, myslím, že můžu napsat, že se z nás stali přátelé, dokonce jsem se i malinko podílal na posledním (třetím) vydání toho knižného průvodce... Bylo jí pár měsíců po jejích 80. narozeninách, když odešla. Přes svůj docela vysoký věk stále chodila do kopců a i když už měla problémy s nosením těžších batohů, pořád jí to táhlo ven, přinejmenším do okolí vesnice, kde (ve Velké Británii, v Lake District nedaleko města Kandal) žila, zvláště na kopec/výletní místo Helm s dobrým rozhledem. Bude mi moc chybět.