vesnice Sougia – rokle Agia Irini – rokle Fugou – parkoviště u silnice na Omalos – nedaleko výletního místa Achladhia – údolí Achladha (Olysma) – vesnice Koustogherako – vesnice Livadas – vesnice Sougia
1. den Ze Sougie od moře oblázkovým říčním korytem vzhůru. Napřed dobrá cesta, pak už jen auty uježděné oblázky a potom dál jen buď po ovčích stezkách na některém z plochých břehů anebo korytem. Na místě, kde přes koryto přechází vybetonovaná silnička (k nějakým ovčím ohradám), koryto opustit vlevo nahoru - u nějakého domu na hlavní silnici Sougia-Chania. Po ní tak maximálně 200 metrů a zase odbočit vpravo dolů na cestu směřující na dno údolí. Z ní hned na začátku odbočit vlevo – zde dokonce značky (červené fleky) – které pak značí celou cestu (vede téměř výhradně souběžně s asfaltkou a pod ní). Konec na silnici, jež odbočuje z té hlavní k osadám Livadas a Koustogherako. Po ní až k mostu. Před ním doleva zase polní cesta do říčního koryta. Jde napřed souběžně s korytem, ale bohužel po chvíli se do cesty postavil plot. Jde jej obejít korytem, ale po chvilce cesta neschůdná - přejít na druhý břeh a po něm nahoru na asfaltku. (Takže je lepší zůstat na asfaltu, jít přes most a za ním odbočit vlevo). Po té až k taverně Oasis u spodního konce rokle Agia Irini. Až sem ze Sougie kolem 5 km. Do rokle se jde přímo od taverny. Napřed stezka po břehu nad říčním dnem, pak přímo po dně po celou cestu roklí, vyjma několika míst, kde se vyšplhá do svahu. Na trase několik kašen s kohouty na vodu, ale voda tekla jen v jedné, na občerstvovacím „rest-pointu“, kde je i WC a lavice se stoly. Dále směrem nahoru pak už jen jedno podobné místo (asi taky s tekoucí vodou). Po asi 6 km roklí (celkem asi 11 km od Sougie) místo s velkou kamennou vodní nádrží, asi 100 – 200 za ní odbočuje doprava nahoru cesta, u které je sice nějaká tabule, ale je to totálně nečitelné. Cesta napřed kousek lesem k nějakému kamennému domku, obejde ho a pokračuje stále nahoru. Šipku doprava nerespektovat (pěšinka v tomto směru po pár desítkách metrů končí u nějaké jeskyně), jít stále nahoru. Dobrá stezka se pořád kroutí nahoru v celkem příkré rokli - je to překvapivě krásný trek málo chozenými místy s pohledy hluboko dolů do rokle Ag. Irini. U horního okraje rokle se stezka vyrovnává a prochází skutečně nádhernými místy s řídce rozházenými jehličnany. Nakonec se stezka napojí na spojnici horního okraje rokle Ag. Irini s planinou Omalos u šipky s názvem této boční rokle: Fugou. Zde také vlevo dále od cesty je nějaké mitato nebo kamenná vodní nádrž. Pokračování je vpravo ke svahu s mnohými zídkami, kde je počátek staré a místy skvěle zachovalé kalderimi. Po té se dojde na parkoviště vedle silnice Seli – Omalos. Kousek za parkovištěm je nověji vyasfaltovaná odbočka doprava nahoru - další část cesty. Vlevo na skále podél silnice nějaké červené značky a čísla – nevšímat si toho, zřejmě to tam zbylo po úpravách silnice. Po ní příjemné stoupání na planinku s nějakým kozincem (asi 1,5 km od hlavní silnice). Zde krátká odbočka ke dvěma plochým místům mezi stromy – dobré místo pro přenocování; výška 1135 m.
2. den Z planinky na silnici a vlevo mírně nahoru a po chvíli chůze po asfaltu je doprava odbočka ke stožáru asi nějakého mobilního operátora. Pokračuje se po silnici, která klesá do menší roklinky, prudká zatáčka a opět jde nahoru. Po menším stoupání silnice zase dolů na malou planinu Achladhiés, na které jsou jednak ploty a ohrady a jednak i vodní rezervoár. Zde ze silnice (v její prudké zatáčce) odbočit vlevo do svahu. Místo je označené mužíkem a stezka, která sice v terénu není dobře patrná, je dobře značená častými červenými fleky na kamenech. Vystoupá se nahoru a pak už stezka spíše po vrstevnici. Zde je již dobře patrná i v terénu. Místy kratší stoupání nebo sestup. Velmi krásný, nenáročný a stinný trek pod řídkými stromy s náhle se objevivšími výhledy dolů přes rokli Ag. Irini do kraje. Nejvyšší místo je asi 1180m. Později se přidají na místech, kde původní červené značky z nějakého důvodu chybí, anebo jsou daleko od sebe, ještě i značky jasně žluté. Stezka ústí do rokle Achladha u ruin jakési malé kamenné stavby, na místě, které je na ANAVASI mapě označené jako Olysma. Příjemný sestup roklí již po klasických značkách E4. Po několika zatáčkách rokle E4 odbočuje doleva nahoru napřed po schodech a pak po místy velmi dobře zachovalé kalderimi, která po překonání menšího hřebínku začne sestupovat borovým lesem ke konci silnice, vedoucí sem od vesnice Koustogherako. Zde je odpočinkové místo pro výletníky a turisty, je tu nově postavená kaple, altán a více lavic pro odpočinek, koryto na vodu (zatím jsem v něm vodu nikdy neviděl), nějaká podzemní nádrž na vodu a taky ještě jedna rozestavěná stavba nejasného budoucího určení. E4 odtud napřed ze silnice vpravo přímo dolů (značka E4 na tyči) přes dlouhou zatáčku silnice, pak přes silnici a znova z ní dolů, a ještě jednou naposledy zkratka cesty tentokrát jehličnatým lesíkem. Potom po písčito-kamenité silnici až do vesnice Koustogherako. Kousek před vesnicí vedle cesty bývalá venkovní veřejné prádelna, kde z kamenné zdi z hadice teče dobrá pitná voda. Hned na začátku vesnice po levé straně asi dva domy, z nichž ten druhý má široké zápraží s asi třemi stolky, a to je příležitostná taverna. Na malém náměstíčku-návsi je jednak uschlý parčík s nějakým dělem a socha s nápisy na nějaké desce (vesnice byla jedním ze středisek odporu proti Němcům za 2. světové války). Do spodní vesnice Livadas hned vedle taverny (vlevo) začíná dávný, nyní již asi velmi sporadicky používaný chodník, ale přesto použitelný a dobře schůdný. Je to fakt dobrá a výrazná zkratka oproti silnici. Lze tam dokonce najít také i krásné místo na případný bivak (i se sprchou: přes ten chodník tam nedaleko toho místa jde horem nějaká hadice s vodou, ve které je dírka, ze které ta voda čůrkem teče). Chodník ústí na asfaltku těsně u horního okraje vesnice Lívadas. Místo (vedle menší skalky a zídky) je označené mužíkem a červenou skvrnou na šutru hned vedle silnice. Vesnice je hlavně pod silnicí, takže není moc vidět; jen místní kostel je docela nápadný. Za vesnicí dvě zatáčky a v té druhé se musí odbočit vlevo nahoru na kamenitou silničku směrem na jih a po ní stále dolů až do Sougie. (podrobnější popis viz příspěvek Lakki - ....Achledha.....Sougia)
Pozn.: Trek lze asi zvládnout i v jednom dni (i když celková vzdálenost je asi do 30 km, nastoupá se zhruba celkem asi 1300 m a o stejný počet metrů se zase pochopitelně musí sejít dolů) - pokud by to bylo v době, kdy je dlouhý den, pokud by se dělaly jen velmi krátké zastávky a pokud by se za Sougie vyrazilo brzo ráno. To by pak před polednem člověk mohl být už někde blízko parkoviště u silnice na Omalos a za odpoledne a večer by šlo zvládnout další část treku až k vesnici Livada snad ještě za světla; za ní se jde už jen po silnicích různé kvality, kde se dá jít i za šera či tmy s čelovkou. Považuji to ale za zbytečné, je to tak krásný trek, že by bylo škoda jím jen prosvištět!! Alternativou by bylo využití ranního busu ze Sougie – odjezd v 7:00 – a po vystoupení u horního okraje rokle Ag. Eirini se vydat ze silnice pěšinou vlevo dolů a pokračovat po staré cestě až na místo, kde se na ní napojí stezka z boční rokle Fugou (viz popis) a dále pak již podle popisu. Tím se ale člověk ochudí jednak o průchod hlavní roklí Ag. Eirini a hlavně o cestu tou nádhernou boční roklí Fugou.
Pokud se trek uspořádá jako dvoudenní, je možné dobře přenocovat také o něco dále, než je popisováno, na planince, kde ze silnice odbočuje u mužíka do svahu nahoru značená stezka, anebo asi poslední vhodné místo by bylo až v oblasti konce silnice vedoucí od Koustogherako).
Pinch Your Blood Stress Checked
(ASkitartinty, 7. 10. 2018 23:07)