2012
Letos to bylo - hlavně co se týče kytek - na Krétě podivné. Ve srovnání s loňskem, kdy jsem v Levka Ori byl ve zhruba stejném čase (přelom květen/červen), to v těch nejvyšších partiích bylo docela opožděné co se týče kvetení, ale jak jsem se dostal trochu níže, kde letošní poměrně velké sněhové vrstvy (Jean Bienvenue na svém webu dokonce dokumentuje návěj na místě Ammoutsera vysokou snad až 10 m!!) již život květin tolik neovlivňovaly, tak snad díky dřívějšímu a teplejšímu jaru byl rostlinný pokryv třeba na planině Niátos spálený. A to jsem si plánoval, jak si právě tam udělám na závěr dvoudenní fotící přestávku, protože loni jsem barevností planiny a jejího nejbližšího okolí byl přímo uchvácený!! Ale letos jsem utřel hubu - vše sluncem již spálené a fotit nebylo hnedle co. Mým asi nejhodnotnějším úlovkem byla poměrně vzácná orchidej jazýček kozlí, ale i jiné kytky stojí za to, hlavně záplavy krokusů a ladoněk na místech napájených vodou z tajícího sněhu, kde jich bylo někdy tolik (třeba na planině Katsiveli), že jsem v tom musel šlapat, i když mi z toho srdce krvácelo.